2021: Karavanou na západ
Ročník 2021
Články, videa, tým a galerie k tomuto táborovému ročníku najdeš v záložkách níže. Delší text o průběhu tábora je v záložce „O ročníku“, pokud ho máme vyplněný.
Zahájení CETEH - film
Ahoj Dvojkaři! Pojďte se s námi podívat na úvod příběhu o statečných obyvatelích městečka Jacksonvale, kteří o své krásné město díky hamižnosti a zlé vůli přišli. Nesklonili však hlavy před zlým osudem a díky své píli odvaze s nadějí v srdci vydali se vstříct novým zítřkům karavanou na Západ!
Číst více arrow_forward
První táborové video
Ahoj Dvojkaři! Naše výrobní centrum tuzemské kinematografie právě dostřihalo první ze serie výpravných dokumentárních filmů, které váženému divákovi dokreslí představu o tom, jak skvělý ten tábor Dvojka je :D. Pohodlně se usaďte, přejeme silný filmový zážitek. Popcorn vítán ;).
Číst více arrow_forward
Integrovaný záchranný čtvrtek
Ve čtvrtek se za námi na Dvojku zastavili naši kamarádi z řad integrovaného záchranného systému. Dopoledne to byla doslova psina. Tři fenky, z toho jedno ještě úplně rozlítané osmiměsíční štěně, nám ukázaly, že se dovedou s nejedním živlem dobře poradit. Došlo na odzbrojování, vyhledávání předmětů a lidí a samozřejmě i na obligatorní rukáv. Holky psovodky (existuje tohle slovo?) měly psy tak zvládnuté, že dovolily i některým z nás dospělých Dvojkařů nechat se za rukáv chytit. A je to věc, když na vás běží pětatřicet kilo zubů! Děti se samozřejmě také domáhaly aktivní účasti na hryzavé zábavě, ale my jsme byli neoblomní. Stačí, že je hryžou komáři a ovádi. Na závěr si mohly děti dva pejsky pomazlit. Krmení piškoty a kontakt na blízko byl pro ně jednoznačně zážitek, když se ukázalo, že fenky jsou „mimo službu“ neuvěřitelně přítulné a kamarádské. Odpoledne, když jsme strávili nálož buchtiček se šodo, se pro změnu ukázali kamarádi od jiného řemesla, a sice od řemesla hasičského. Tady se samozřejmě ukázalo, že každý kluk má někde hluboko uvnitř ukrytou touhu stát se požárníkem, stejně jako pověstný dráček Soptík. Prolezli jsme si auťák od nápravy po sirénu. Děti si vyzkoušely požární a záchrannou techniku a zahrnuly kolegy tunou otázek. Na závěr nám hasiči vykouzlili parádní aktivitu – vodní pěnu! Malé děti se v ní doslova ztratily (nebojte, všechny jsme zase našli…). Po skončení akce marodka hlásila 0 ošetření a nám se dost ulevilo :D. Je to k neuvěření, že už máme za sebou včetně příjezdu šest dní. Čas tu letí jako splašený a jednoznačně se ukazuje, že když se člověk baví, tak to strašně. Vždyť za pár dní jsme v půlce a pak už to bude jen zrychlovat!
Číst více arrow_forward
Sbohem, Jacksonvale, vítej, prérie
Středečního rána šest karavan, šest skupin osadníků, vyrazilo vstříc neznámu směrem, kam Slunce každý den kloní se k obzoru. Na tvářích dobrodruhů bylo možné vyčíst odhodlání, zápal, ale také obavy a nejistotu. Žádné pohodlí stlané postele, pražádný luxus krbem vytápěné světnice. Jen nekonečná step, hory, nebo naopak suchou nohou jen těžko překonatelné ledové bystřiny. To všechno museli stateční osadníci, obyvatelé dnes již neexistujícího Jacksonvale, na své pouti zvládnout. Osadníci museli odložit své minulé nesváry, zapomenout na malicherné spory z doby, kdy jejich město ještě stálo. Vystaveni všem možným živlům byli nuceni vzájemně si vypomoci při překonávání nelehkých překážek, které jim krajina postavila do cesty. Pod vedením roverů se karavany se všemi úkoly zdárně popasovaly, někdo lépe, někdo hůře. Ale u večerních ohňů bylo možné spatřit jen spokojené, i když unavené tváře. Nejlépe se tentokrát vedlo karavanám Mitchell a Doherty. Největší lán cesty směrem k Západu je nyní za námi. V prachu cesty jen vítr zavál karavanami vyjeté koleje. A v mlhavém večerním oparu se přímo před námi rýsují majestátní vrcholy Skalistých hor. S nadějí i obavami pohlížej osadníci tímto směrem. Neboť je čeká město Denver. Město plné pochybných existencí, lapků a snad i vyvrhelů, poslední výspa civilizace, kde je možné sehnat píci pro unavené koně a vodu pro všechna hrdla. Město, jež nelze při cestě na Západ minout a obejít. Uvidíme, jaké nebezpečí karavanám přichystá…
Číst více arrow_forward
Pozdravy z mechu a kapradí
Je nám krásně. Svět tam venku, svět všech těch onlajnů a internetů, je nám tak vzdálený, že už začínáme pociťovat první známky digitálního detoxu. Telefon se změnil jen na drahý budík. Nevíme, co nám naši politici zase vymysleli za novotu, jestli vyhrála Sparta nebo Slavia, jestli šel Jarda Jágrů konečně do důchodu, která celebrita se rozhodla ukázat fotky z dovolené a jaká pohroma se přehnala světem. A vůbec nám to nevadí, právě naopak! Naše starosti se smrskly na to, jestli si půjdeme hrát na louku nebo na kopec, jak vyzdobit zbylé nástěnky, v kolik hodin začít táborák či jestli se vykoupat nebo jít na lanové centrum. No kdo to má! Nejstarší oddíly vyrazily na jednodenní/jednonoční přežití. Vybaveni pouze karimatkou, spacím pytlem, několika nástroji, základními surovinami a dobrou náladou měly za úkol…přežít :D. Uvidím ve čtvrtek odpoledne, v jaké množství a stavu se vrátí. Nebojte, oddílaci jsou samozřejmě s nimi a v otázce přežití mají s dětmi stejný zájem ;). Pokud se nejstarším osadníkům podaří tuto zkoušku se ctí a zdárně složit, vyrazí v jejich stopách v dalších dnech i osadníci z oddílů deset, devět, osm a sedm. Lanové centrum má velký úspěch! Dneska i devítiletí kluci zdárně prolezli celé centrum včetně nejtěžších překážek a dali si dlouhý skluz. Jsou to pašáci. Marodka hlásí jen lehkou, místy žádnou obloženost. Máme vážně šikovné zdravušky a švarného zdravotníka (ruce pryč, děvčata, tenhle je zadaný). Doktor House by záviděl, jaký tým tady máme tým. Posíláme všem pozdravy. Pište pohledy a dopisy, ať si mají děti co schovat pod polštář (vedle všech těch věcí, které si tam i přes naší vůli během dne pozastrkají).
Číst více arrow_forward