Ahoj Dvojkaři,
představa volného pádu z výšky několika tisíc metrů mě děsí jako málokteré jiná. Natož něco takového absolvovat dobrovolně s padákem na zádech. Nám obyčejným smrtelníků, co cítíme jisté šimrání v břiše při pouhém šplhání po schodech na běžnou rozhlednu, nejde na rozum, jak je něco takového možné nejen přežít, ale ještě absolvovat se samozřejmou lehkostí a úsměvem. Právě tak nám totiž přistáli ve středu dopoledne naši kamarádi z oblak přímo do tábořiště. S lehkostí a úsměvem.
My jsme se raději drželi poněkud při zemi a s lehkostí a úsměvem jsme absolvovali s menšími kamarády dopoledne druhou etapu CETEHu, zatímco starší odešli v průběhu dne bivakovat do lesa. Proto se omlouvám, že v dnešní sadě fotek se moc starších táborníků nenachází. Nechtěli jsme jistou oddílovou intimitu narušovat přítomností tisku, že ano ;) (pozn. redakce - v době publikování tohoto textu byly již všechny děti bezpečně zpět v táboře).
Večer pak přišel na řadu špekáček, neboli buřt (...možná je v tom rozdíl, což je však v mém případě pod mou rozlišovací schopnost. Tímto se omlouvám pánům Babicovi a Pohlreichovi). Můžu se jen dohadovat, jak chutnal dětem spícím mimo tábor, ale těm menším, které si buřty opekly přímo v tábořišti, chutnaly velmi (i když na základě pozorování bych se klonil k názoru, že top 1 táboráčkového menu je na klacku opečený chleba s hořčicí).
Mějte se fajn, zachovejte nám přízeň a těšte se na první videa!
Za tým Dvojky
Volísek
Ahoj Dvojkaři,
Je to neuvěřitelné, jak tady ten čas letí. Dneska už máme středu, párkrát se vyspíme a jsme tu týden. Neskutečné...
A čemu že jsme se věnovali v úterý? Po pondělí, které bylo zcela ve znamení první etapy CETEH, jsme naplno rozjeli oddílové programy. Samozřejmě, že jsem se s ohledem na počasí také stihli vykoupat ;). Do toho si malí táborníci dopoledne užili moc pěkné štafetové hry nazvané "Míčový víceboj". Zkrátka, bylo toho opět dost a dost.
O nástupu nás příjemně zaskočila slavnostní delegace až z Maďarska. Ano, je to skutečně tak, další štací našeho cirkusu Dvojka bude Maďarsko se svými klobásami, zelím, papričkami, melouny a termálními lázněmi. I když si některé děti mysleli, že Maďarsko je v Africe nebo v Asii, i tak se na v pořadí druhou etapu těší. Zejména ta dítka, které překonala ostych a ochutnala klobásku a zelí ;).
Program na další dny je takový, že ve středu (tedy dnes) by se oddíly od sedmého výše měly vydat do divočiny a vyzkoušet si přespání mimo tábor. Pro některé děti to bude vůbec první možnost vyzkoušet si, jaké to je, když při usínání sledujete překrásnou hvězdnou oblohu namísto stropu. Ve čtvrtek zvolíme program s ohledem na počasí, neboť by mělo být i tady u nás v údolí poměrně horko a měly by přijít i nějaké bouřky. Snad nám nenaruší naší maďarskou etapu.
Připomínáme, že děti si rádi počtou vaší poštu. Tak nezapomeňte napsat, raději více než méně. A prosíme, nepřehánějte to s balíčky - děti hlady určitě nestrádají a mají možnost si několikrát za tábor doplnit dobroty v místním "hladovém okně". Skutečně, raději, ať si děti dají pod polštář pohled či dopis od vás než sušenku a žvejky ;).
Nezapomeňte nás sledovat také na Facebook, kam dáváme (pokud možno) několikrát za den aktuální informace a samozřejmě i fotky. Chcete-li tedy mít ty nejčerstvější zprávy o tom, co se na Dvojce právě děje, lepší místo nenajdete.
Tak se mějte pěkně a zachovejte nám přízeň.
Za Dvojku
Volísek
Ahoj Dvojkaři,
tak máme vybaleno! Naše nová maringotka byla vystěhována, vysmýčena a opětovně zastěhována a může začít sloužit svému účelu, a sice stát se administrativně-logistickým centrem Dvojky. Jasně, tam od vás z dálky se to jeví jako banalita, ale pro nás představuje velký posun v organizaci a chodu tábora. A navíc bylo posunování maringotky jen pomocí síly vlastních rukou a nohou vlastně docela zábava (doporučuji vyzkoušet v rámci teambuildingu ;).
Z pohledu programu jsme se v podstatě celý den věnovali první etapě naší celotáborové etapové hry Cirkus bude! Dopoledne si menší táborníci vyzkoušeli některé základní cirkusové dovednosti, jako je žonglování, chůze po laně, vrhání nožem, chůze po chůdách apod., větší táborníci přišli na řadu odpoledne. Je pěkné pozorovat, jak se děti rychle prakticky ve všem zlepšují. Některé se dokonce po pouhých několika desítkách minut tréninku naučily základům žonglování, což jsem třeba já po několika marných a spíše až trapných pokusech nelahodících zraku náhodného pozorovatele raději vzdal...
No a večír patřil všem milovníkům disco. Znáte to, táborová diskotéka je prostě táborová diskotéka. Ledacos tam začíná i končí ;). Žádné velké ploužení se však nekonalo, jaksi chyběla společenská poptávka (děvčata si pro chlapce nedošla a chlapci byli...no, prostě chlapci).
Každopádně mrkněte na fotky, pár jich tu najdete ;). Už se také stříhá další video (nebo spíše videa), takže i příznivci kinematografie si jistě brzy přijdou na své. Pokud byste snad měli dojem, že fotek je tu málo, tak se nebojte - fotky tady na stránkách slouží spíše k ilustraci než k dokumentaci všeho našeho dění. Odkaz na celou fotogalerii zašleme buď těsně před koncem, nebo těsně po skončení tábora.
Tak se mějte pěkně a zachovejte nám přízeň ;).
Za tým Dvojka
Volísek
Ahoj Dvojkaři!
Máme pro vás první video z letošního tábora. Můžete se podívat, jak jsem se měli v den příjezdu. I když je to pouhé dva dny dozadu, zdá se nám, jakoby uplynul nejméně týden, jak tady ten čas letí ;).
Ahoj Dvojkaři!
Jestli je "nultý" den tábora náročný, ten druhý, tedy vlastně "první"...no, však mi rozumíte....je asi ještě náročnější. Děti už mají vybaleno, teď jsme na řadě my. A to nemyslím naše batohy a tašky, kdepak! Mám na mysli všechny ty krabice a přepravky, bedničky a truhly a vůbec všechno to naše táborové vybavení. To máte nářadí, vruty, hřebíky, pily, kladiva, barvy, štětce....prostě klasika ;). Do toho všeho běží vedle sebe výstavba táborové dominanty, příprava zahájení CETEH, oddílové programy, zkrátka masakr.
Dopoledne bylo ještě trochu mokro, takže si některé oddíly vlezly na klubovnu. Kolem desáté to všechno uschlo a mohli jsme poprvé zahrát něco venku. Pěkně nám vydrželo až do večera, což bylo fajn. Zatím to vypadá, že alespoň v nejbližších dnech budeme mít na počasí štěstí - polojasno, teploty do 25 stupňů, bez deště, zkrátka paráda ;).
No a večer to všechno nastalo. Jeden z ústředních večerů tábora - zahájení celotáborové etapové hry (...odtud ta zkratka CETEH). Vždycky se snažíme děti pobavit i zaujmout, vykouzlit na jejich tvářích nejen úsměv, ale i projev nadšení o dané téma. A neskromně se musíme pochválit, daří se nám to. Jasně, velké děti už spíše předstírají, že si hrají (je to taková "hra na tábor"), ale "středňáci" se nechají snadno strhnout a ti malí věří všemu, co jim ukážeme, tam je to opravdové.
Lišák (autor letošního CETEHU) nám představil táborově nevšední téma - cirkus (marně jsme pátrali, jestli někdy nějaký tábor toto téma jako CETEH serhrál. Pokud byste věděli, napište nám odkaz třeba na FB jako komentář, díky ;) ). A musím říct, že téma je to nesmírně pestré a barevné, romantické a hlavně zábavné.
Zahájení jsme pojali jako představení Cirkusu Dvojka. Odpoledne jsme dětem rozdali pozvánky (postarali se o to naši dva táboroví klauni), u vstupu do manéže jsme pak pro změnu rozdali vstupenky, z nichž jsme během představení losovali symbolickou tombolu (to byste nevěřili, jakou vášeň strhne první cena v podobě takové pitomosti, jako strojek, který vám po zmáčknutí páčky vydá žvejku.). Představení samo se pak skládalo z několika vystoupení, o které se podělili částečně někteří z nás a částečně kamarádi zvenčí, kteří skutečně něco umí ;). V závěru kluci předvedli číslo vpravdě cirkusové - chytání vypálené střely. Děti si doteď lámou hlavy, jak to ti pašáci udělali...
A zápletka?
Principál Cirkusu Dvojka provedl děti programem a při té příležitosti představil i ředitele Mezinárodní cirkusové asociace (MCA), kterým není nikdo jiný než dr. Antonio Bass z Itálie. Ten se zúčastnil představení nikoliv jen jako čestný host, ale též jako hlava své instituce. Poté, co principál Lišák a principál konkurenčního cirkusu Schmetterling Hansem Bössem předvedli své střelecké číslo, došlo k náhlému a nečekanému zvratu. Doktor Bass oznámil, že prostředky na provoz cirkusů jsou pro další roky natolik omezené, že bude možné nadále podporovat pouze jeden jediný cirkus. Tuto informaci pojal principál cirkusu Schmetterling jako možnost odhalit svou léta skrývanou zášť vůči Cirkusu Dvojka. Vyzval Cirkus Dvojka k souboji o přízeň Mezinárodní cirkusové asociace.
Nezbývá, než oslovit přítomné příslušníky dalších cirkusových klanů, aby napjali své síly a přesvědčili Asociaci, že právě Cirkus Dvojka by měl i nadále okouzlovat svět umem svých artistů a dalších cirkusových profesí. Nezbývá, než oslovit přítomné příslušníky dalších cirkusových klanů, aby napjali své síly a přesvědčili Asociaci, že právě Cirkus Dvojka by měl i nadále okouzlovat svět umem svých artistů a dalších cirkusových profesí. No a pak už se šlo spát.
Dnes (píši tyto řádky v pondělí) máme na programu první etapu a večer diskotéku. Takže fotky budou ;). V nejbližších dnech nahrajeme i první videa z letošního tábora, máte se vskutku na co těšit.
Tak nám držte palce.
Za tým Dvojka
Volísek
Ahoj Dvojkaři!
Je to neuvěřitelné, jak ten rok rychle utekl. Sotva začaly děti v září chodit do školy, byly tu pololetní prázdniny, Vánoce, Nový rok, jarňáky, vysvědčení...a najednou stojíme všichni spolu v tom strašlivém vedru na tábořišti a navzájem si předáváme děti ;). Mám ten den moc rád, i když je to zároveň s posledním dnem tábora vždycky ten nejtěžší, fyzicky nejnáročnější den. Rád vidím ve vašich očích, očích rodičů (a jsem jeden z vás), ty smíšené pocity: těšíte se na dva týdny relativního volna (co si budem, děti jsou někdy větší "záhul" než práce), zároveň se tak trochu bojíte, jestli to ten váš mlaďoch či slečna zvládnou.
Nebojte se, zvládnou to ;).
Den příjezdu je takovým nultým dnem tábora. Nebo alespoň my to tak trochu máme. Vybalit a ubytovat děti, projít areál a připomenout si, kde se co vlastně nachází, podívat se na novinky, které v areálu během roku přibyly, sníst od maminky přibalený řízek (nebo spíš schroupat chipsy)... No a pak už večeře, první slavnostní táborový nástup a po nástupu zahajovací táborák.
No, k tomu táboráku. To si takhle celý den říkáte, jaký je hic a že určitě "něco spadne". A když už to celodenní vedro vydržíte a smíříte se s tím, že nespadne ani kapka a že se půjdete dogrilovat k ohni, přižene se přesně v okamžiku, kdy chcete táborák zahájit, průtrž mračen. Takže namísto pěkného, romantického zapálení ohně máte smůlu. Jasně, děti to asi přežijí (konec konců, prokecat večer na chatičce k prvnímu dni tábora asi patří).
Samozřejmě všichni doufáme, že to byla jediná letošní táborová smůla a dál to bude už jenom pohodička, hlavně bez úrazů a bez žihadel (vos je tu dost, jako všude).
Trochu se omlouvám, že na fotkách dole není víc akce, ale myslím si, že fotograf, který by uměl akčně vyfotit vybalení spoďárů z kufru, se ještě nenarodil... Tak slibuju, že víc akce určitě bude a my budeme při tom, nejen s foťákem, ale samozřejmě i s kamerou.
Mějte se fajn.
Za tým Dvojky
Volísek.
